Nejčastější dotazy

Doporučuje se zateplit fasádu alespoň 20 cm a střechu 30 cm izolantu. Tyto tloušťky jsou i podmínkou pro proplacení státní dotace včetně Nové zelené úsporám Light. Vzhledem k rostoucím cenám energií se nicméně vyplatí na fasádu dát až 28 cm a do střechy 40 cm.

V ČR Cech pro zateplování uvádí obvyklou životnost kontaktních zateplovacích systémů kolem 30 let. V ekonomických výpočtech se uvažuje životnost cca 25 – 30 let. Životnost zateplené fasády může prodloužit: správný návrh zateplení včetně všech detailů

Kontaktní zateplení fasády Izolantem je v tomto případě minerální vata anebo pěnový polystyren. Vybraný materiál je napevno přichycen přímo na stávající fasádu. V současné době se k zateplení fasády používá mnohem více fasádní polystyren než minerální vata. Důvodem je jeho nižší cena a snazší opracovatelnost.

Aktuálně nejlepším materiálem pro zateplování je fenolická pěna, která má nejlepší tepelně izolační vlastnosti a oproti polystyrenu lze použít mnohem slabší desky. Bohužel je zatím téměř desetkrát dražší a proto se používá v místech, kde je potřeba použít co nejtenčí materiál – například ve špaletách oken.

Na otázku zdali je lepší použít fasádní polystyren nebo fasádní vatu mohu jen říci, že pokud Vám nezáleží na finanční stránce, chcete izolant s větší životností a lepšími difuzními vlastnostmi, zateplujte fasádní vatou. Pokud řešíte cenu a přesto hledáte kvalitní a funkční zateplení použijte fasádní polystyren.

Zateplení polystyrenem trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2–3 týdny. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, výběr a oslovení stavební firmy, nákup izolantu apod.).

Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění. Spotřeba energie na m2 vytápěné plochy za rok může být při průměrném zateplení polystyrenem následující:

Pěnový polystyren je zdravotně neutrální, používá se i na obaly pro potraviny jako např. mražené ryby, ovoce apod. Během mnoha desítek let jeho používání (byl objeven v roce 1950) se neprokázaly žádné negativní účinky na lidské zdraví.

Jedná se o jednu z typických pověr, pěnový polystyren nemůže za běžných podmínek samovolně zmizet. K této pověře došlo zřejmě v minulosti, kdy se mohlo stát, že byl EPS vystaven vysokým teplotám nad 80 ºC nebo působením ředidel jako aceton, toluen apod.

Není to pravda. Pěnový polystyren není vypěňován pomocí freonů. Výroba pěnového polystyrenu probíhá v jednoduchých výrobních krocích, při kterých je výchozí surovina – tuhé polystyrenové perličky obsahující nadouvadlo – ohřátá vodní párou. Vlivem ohřevu dojde ke zplynění nadouvadla rozptýleného ve hmotě perlí. Polystyren tím zvětší svůj objem 20x až 50x a uvnitř perlí se vytvoří uzavřená buněčná struktura. Polystyren je pak v uzavřeném prostoru – formě – vypěněn do potřebného tvaru. Jako nadouvadlo je používán pentan – nízkovroucí uhlovodík s bodem varu okolo 37 ºC, který nemá žádné účinky na ozónovou vrstvu – jako například freony. Není proto správné dávat do souvislosti poškozování ozónové vrstvy naší planety freony – hnacími plyny různých sprejů – a pěnový polystyren. Ani při výrobě, ani při aplikacích pěnového polystyrenu nejsou freony používány, ani nejsou přítomny a nemohou proto unikat do okolí.

Pěnový polystyren je v ČR z hlediska obsahu zdravotně závadných látek velmi přísně sledován. Za prvé – není žádná souvislost mezi formaldehydem a pěnovým polystyrenem. Polystyren je látka, která neobsahuje formaldehyd. Za druhé – mizivě nízké stopy styrenu byly zjištěny u čerstvě vyrobeného polystyrenu. To se podařilo změřit po vyvinutí zvlášť přesných a citlivých analytických metod. Tyto mizivé koncentrace lze od nepaměti nalézt také v mnoha potravinách, například v jahodách, fazolích, pivu apod. A za třetí – ani v souvislosti s radioaktivitou není u pěnového polystyrenu žádný důvod k obavám. Ani alfa, beta a gama záření, ani výskyt radonu nebyly u polystyrenu zjištěny.

Ano, pěnový polystyren má široké uplatnění. Pěnový polystyren nacházíme v mnoha oblastech našeho každodenního života. Květináče z EPS jsou známy téměř 50 let. Vločkovitý granulát z polystyrenu je dnes samozřejmou součástí keramických nádob pro pěstování květin – slouží jako drenáž a zajišťuje zdravou výživu a rychlý vývoj rostlin. Také při zřizování tzv. zelených plochých střech, v zemědělství i v zahradnictví hraje pěnový polystyren důležitou roli. Velké uplatnění nachází jako výborný ochranný a fixační obal pro balení nové elektroniky, bílého zboží a mnoha dalších křehkých či citlivých výrobků. Zdravotní nezávadnost pěnového polystyrenu dokazuje i to, že je používán jako obalový materiál pro potraviny. Od nádob přenosných chladniček až po bedny pro dopravu ryb a zeleniny – to ukazuje na rozsah možnosti použití této hmoty.

Mnoho stavebníků, zejména pokud zateplují dům svépomoci, má tendenci použít nejlevnější pěnový polystyren bez ohledu na původ a vlastnosti. Je třeba si ale uvědomit, že na fasádu lze použít pouze fasádní polystyren, který musí splňovat určitá kritéria kvality – přesnost, tvarovou stálost, pevnost, tepelně izolační vlastnosti. Tyto parametry jsou zcela zásadní a jejich důležitost roste i s přibývající tloušťkou izolace, která je běžně kolem 12 cm a více. Nejlepší zárukou kvality je použití EPS od některého ze členů Sdružení EPS, protože jejich výrobky podléhají pravidelné interní kontrole kvality.